Diddl léto aneb Největší poklad I.
Bylo hezky,sluníčko by se mohlo přetrhnout,aby jen trochu uhlo mráčkům,které mu křížily cestu.Wollywell s Vanilivi ležely na zádech a dívaly se na nebe."Tenhle mrak vypadá jako ty!"řekla wollywell a ukázala na něj."A ty wollywell taky jako bys mu z oka vypadla"usmála se Vanilivi.
V tom před nimy přeběhla diddlinka a zarazila se."Neviděly jste Diddla?Měl čekat tady,ale ještě nepřišel.."zeptala se Diddlinka.Wollywell a Vanilivi zakývaly hlavou."Běžel tudy,Prý at tady chvíly počkáš...."řekla Vanilivi.Diddlinka sebou plácla do trávy a zavřela oči.Za chvíly jí někdo zatahal za sukni.Diddlinka vztala a v tom jí někdo zakryl oči.
"Diddli,mám pro tebe překvapení...Pojd a zavři oči a nekoukej se!"řekl diddlík a chytl jí za tlapku.Vedl jí dlouho ,ale diddlinka podle vůně růží ,které sama vysadila,poznala,že ji vede k ní na zahrádku.Pustil jí tlapku."Otevřít oči!"křikl nadšeně diddl.Diddlinka stála před bazénkem."Jé,diddlíku!Děkuju,už jsem myslela že už ho nikdo nezpraví...A ty jsi to dokázal..."vydechla Diddlinka.
Bazének by byl.Ale jak ho napustit?Diddlík dostal nápad.Vzal ho k pumpě u záhonku s fialkami.Napumpoval ho až k okrajům.Diddlinka do něj bez váhání skočila.V duch si pomyslela :"Kdybych já toho Diddlíka neměla....".Diddlík už se chystal,že skočí...."Diddle,Diddlinko!Nemůžu najít Mimihops!"křičel vyděšeně Pimboli.
Pokračování příště...
(c)diddlinka-n